Odrůdy révy vinné v České republice

Odrůdy k produkci bílých vín

Aurelius – původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Neuburského s Ryzlinkem rýnským a zaregistrovaná v roce 1983. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Vína jsou vysoce kvalitní připomínající Ryzlink rýnský.

Děvín – slovenská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s Veltlínským červenobílým. V ČR je zapsána ve Státní odrůdové knize od roku 1998, proto je její rozšíření zatím sporadické. Víno je aromatické, vysoce kvalitní.

Chardonnay – pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s Rulandským bílým již řadu staletí, nyní plochy této odrůdy vzrůstají. Nejvíce je rozšířena v mikulovské vinařské oblasti. Víno je plné, harmonické, s vyšším obsahem kyselin. Proto je vhodné pro delší uchovávání.

Irsai Oliver – maďarská odrůda vyšlechtěná křížením Bratislavského bílého s Čabaňskou perlou. V České republice je zaregistrována od roku 1975. Nejvíce se pěstuje ve velkopavlovické a mutěnické vinařské oblasti. Víno je kořenité, po vyzrání plné, muškátové s nižším obsahem kyselin.

Müller-Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner) – odrůda vyšlechtěná v roce 1882 v Německu prof. Müllerem pocházejícím ze švýcarského kantonu Thurgau. Podle genové analýzy vznikla křížením odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. U nás se pěstuje asi 60 let a nyní patří ke třem odrůdám s největší plochou vinic. K nejčastějším odrůdám patří v českém vinařském regionu a v mutěnické vinařské oblasti. Víno má příjemné aromatické látky a spíše nižší obsah kyselin.

Muškát moravský (MOPR) – původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Muškátu Ottonel s Prachtraube a zaregistrovaná v roce 1987. Největší rozšíření vykazuje v mutěnické, velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinařské oblasti. Víno má jemné muškátové aroma a nižší kyseliny.

Muškát Ottonel (Muscat Ottonel) – francouzská odrůda z 19. století vzniklá křížením Chrupky a Muškátu žlutého. V ČR se pěstuje již dlouho, ale ztrácí na významu. V dobrých ročnících dává plná muškátová vína se zbytkem cukru.

Neuburské (Neuburger) – rakouská odrůda pravděpodobně vzniklá nahodilým křížením Sylvánského zeleného s Veltlínským červeným. Na Moravě se pěstuje přes 80 let. Poskytuje plná a extraktivní jakostní vína.

Pálava – původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s odrůdou Müller-Thurgau a zaregistrovaná v roce 1977. Nejvíce se pěstuje v mikulovské a znojemské vinařské oblasti. Víno je harmonické s jemným arómatem a nižšími kyselinami.

Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer burgunder) – francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již řadu staletí. Nešťastný je její český název z poslední doby, který je pro téměř všechny konzumenty zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, pražské, znojemské a mostecké. Víno je plné, extraktivní s vyšším obsahem kyselin. Je vhodné i k delšímu ležení na láhvi.

Rulandské šedé (Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Tokayer) – francouzská odrůda pěstovaná i na území České republiky již od 14. století. Název „Rulandské“ dostala v Německu po obchodníku Rulandovi, který ji tam po roce 1711 rozšiřoval. Nadprůměrně se pěstuje ve vinicích ve vinařské oblasti mělnické, mostecké, pražské, brněnské a velkopavlovické. Víno je vysoce jakostní s chlebnatými tóny a spíše nižším obsahem kyselin.

Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, White Riesling, Johannisberg) – německá odrůda vzniklá podle genové analýzy volným křížením odrůdy Heunisch s Tramínem. Na území České republiky se dostala ve středověku, nyní je nejvíce zastoupena v českém vinařském regionu, ve vinařské oblasti Podluží, ve znojemské a strážnické vinařské oblasti. Víno má vynikající jakost s jemným, až broskvovým arómatem, vyšším obsahem kyselin, je vhodné k ležení na láhvi.

Ryzlink vlašský (Welschriesling, Riesling italico) – původ není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá nic společného. V českém vinařském regionu se nepěstuje, na Moravě se objevil kolem roku 1900 a nyní je třetí nejrozšířenější odrůdou. Nejrozšířenější je ve vinařské oblasti mikulovské a Podluží. Víno je neutrální s vyšším obsahem kyselin.

Sauvignon (Sauvignon blanc) – pravděpodobně pochází z Francie, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem Tramínu červeného. V České republice se pěstuje asi padesát let, nejvíce ve znojemské vinařské oblasti. Víno patří k nejjakostnějším, má typické broskvově muškátové aróma.

Sylvánské zelené (Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl) – pochází pravděpodobně z Rakouska, kde tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu červeného pylem krajové odrůdy Rakouské bílé. Na území České republiky se pěstuje od středověku, nyní nejvíce ve vinařské oblasti roudnické a čáslavské. Víno je jemně kořenité s vyššími kyselinami.

Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) – původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu. Víno je vysoce jakostní, plné, kořenité, voní po růžích, obsah kyselin je často nižší.

Veltlínské červené rané (Frühroter Veltliner, Rote Malvasier) – tato odrůda nemá zcela vyjasněné místo původu, podle genové analýzy vznikla nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného, do České republiky se dostala z Dolního Rakouska. Největší zastoupení vykazuje ve vinařské oblasti mikulovské a strážnické. Víno se vyznačuje vysokým extraktem a nižším obsahem kyselin, rychle zraje.

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner, Grünmuskateller) – geneticky se tato odrůda velmi podobá Tramínu. V Čechách se nepěstuje, na Moravě, kam se dostala z Dolního Rakouska, se pěstuje již řadu staletí a v současnosti je nejrozšířenější odrůdou révy vinné v České republice. Nejvíce je zastoupena ve vinařské oblasti znojemské, velkopavlovické a Podluží. Víno jemně voní po lipovém květu, v chuti je lehce hořkomandlové s vyváženými kyselinami.

Odrůdy k produkci červených vín

Alibernet – pochází z Ukrajiny, kde byla vyšlechtěna v roce 1950 křížením odrůd Alicante Bouchet a Cabernet Sauvignon. Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1975, ale praktický význam je zanedbatelný. Víno má vysokou barvu (barvířka) a kabernetový buket, může mít i vyšší kyseliny.

André – původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1961 křížením Frankovky se Svatovavřineckým. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1980. V Čechách se nepěstuje, nejvíce je rozšířena ve vinařské oblasti brněnské, Podluží, mutěnické a bzenecké. Víno je plné s intenzivní červenou barvou a odrůdovým arómatem, někdy s vyššími kyselinami.

Cabernet Sauvignon – tato odrůda vznikla náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon, na Moravě se v omezeném rozsahu pěstuje již několik desetiletí. Víno má výraznou odrůdovou chuť, vyšší barvu a obsah kyselin, je vhodné k delšímu uskladnění.

Frankovka (Lemberger, Blaufränkisch) – stará odrůda nejednoznačného místa původu, jedním z jejích „předků“ byla odrůda Heunisch. V Čechách se nepěstuje, na Moravě byla v 19. století nejčastější modrou odrůdou, nyní je druhou v pořadí. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti bzenecké, strážnické, brněnské, velkopavlovické a Podluží. Víno je tvrdší, s čerstvou kyselinou, nižší barvou a lze je uchovávat více let.

Modrý Portugal (Blauer Portugieser, Portugais Bleu) – původ není jednoznačný, od konce 18. století se pěstuje v Čechách a na Moravě. Nejvíce je rozšířen ve vinařské oblasti mělnické, roudnické, čáslavské, brněnské a Podluží. Víno je lehčí, s nižší barvou a nižšími kyselinami.

Neronet – původní moravská odrůda vyšlechtěná v roce 1965 postupným křížením Svatovavřineckého, Modrého Portugalu a Alibernetu. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1991, zatím není příliš rozšířena. Víno má neutrální chuť a vůni, vysokou barvu (barvířka) a díky nižším kyselinám je harmonické.

Rulandské modré (Pinot noir, Pinot nero, Blauer Burgunder, Spätburgunder) – pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín. Mutací této odrůdy vznikly odrůdy Rulandské šedé a bílé. Do Čech se dostala ve 14. století, současný český název je zavádějící. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické. Víno je vysoce jakostní, plné s hořkomandlovou příchutí. Barva je světlejší, víno získává na jakosti delším ležením na láhvi.

Svatovavřinecké (Saint Laurent) – tato odrůda vznikla podle genetické analýzy jako semenáč „burgundských/rulandských“ odrůd ve Francii. V České republice se začala pěstovat po roce 1900 a nyní je zde nejčastější modrou odrůdou. Současně je Česká republika zemí s největší plochou vinic osázených touto odrůdou (1 200 ha). Největší zastoupení má ve vinařské oblasti roudnické, mostecké, brněnské a bzenecké. Víno obsahuje více kyselin a tříslovin, může několik let ležet na láhvi.

Zweigeltrebe – tato rakouská odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 křížením Svatovavřineckého s Frankovkou. Ve druhé polovině šedesátých let dvacátého století se dostala na Moravu, ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1980. Největší podíl vykazuje ve vinařské oblasti mostecké, brněnské, mutěnické a strážnické. Víno obsahuje více tříslovin a kyselin, proto může ležet na láhvi.

Přibližně 75 % plochy vinic České republiky bylo osázeno bílými odrůdami, zbývajících 25 % připadalo na odrůdy modré.

Zdroj: Ing. Jiří Sedlo, CSc. předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie