Klasifikace vín v České republice
Legislativa vyspělých evropských vinařských zemí rozděluje vyráběná vína do různých kategorií. Systém rozdělení vín je vždy založen na určitých kvalitativních rozdílech mezi jednotlivými víny.
V podstatě lze říci, že existují dvě hlavní kritéria určující zařazení vína do daných kategorií:
- stupeň vyzrálosti hroznů,
- poloha vinice, ze které jsou sklizeny hrozny určené pro výrobu vína.
Další podmínky rozhodné pro zařazení vína do určité kategorie, jsou zpravidla:
- splnění předem určeného limitu pro množství vína vyrobené z 1 ha,
- rozhodnutí o zařazení vína do dané kategorie nezávislou institucí, spočívající na smyslovém posouzení předmětného vína.
Tyto dvě poslední podmínky se týkají zpravidla kvalitativně vyšších kategorií vína.
Víno nejnižší kategorie bývá ve většině zemí zpravidla označováno jako víno stolní. Pro další kvalitativně vyšší kategorie vín jsou již v různých zemích používána odlišná kritéria, a proto je i zobecnění kategorizace vín, řekněme v evropském měřítku, mnohem obtížnější.
V zemích jako např. Francie, Itálie, Španělsko je jedním z hlavních determinantů pro kategorizaci vína poloha vinice, na které jsou vypěstovány hrozny pro jeho výrobu. Vína vyšších kategorií jsou proto označována počátečními písmeny symbolizujícími kontrolovaný název původu: AOC, DOC, DOCG.
V zemích jako je SRN a v Rakousku je klasifikace vín založena na cukernatosti hroznů použitých pro jeho výrobu a vína jsou tříděna na vína stolní a vína vyšších kategorií, na vína jakostní popř. vína s přívlastkem (jakostní s přívlastkem).
Systém klasifikace vín dle našeho vinařského zákona je založen podobně jako v Německu, ale zejména v Rakousku na stupni vyzrálosti hroznů použitých pro výrobu vína.
Základní právní normou pro třídění vín vyrobených na našem území z hroznů sklizených v ČR je § 6 vinařského zákona.
Dle tohoto ustanovení se víno domácího původu třídí na:
a) víno stolní – což je nejnižší kategorie vín, pro výrobu těchto vín je podmínkou, aby hrozny použité pro jeho výrobu dosáhly alespoň 11 stupňů cukernatosti (dle ČNM)
b) víno jakostní – lze vyrábět z hroznů, které dosáhly minimálně 15 °ČNM, v této kategorii rozlišujeme:
- víno jakostní odrůdové
- víno jakostní známkové
- víno jakostní zemské
c) víno s přívlastkem – je kategorie vín nejvyšší kvality.
Vína v této kategorii jsou dále tříděna na:
- kabinet – je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 19 °ČNM
- pozdní sběr – je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °ČNM
- výběr z hroznů – je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °ČNM
- výběr z bobulí – je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM
- ledové víno – je vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM a současně musí být splněna podmínka, že tyto hrozny byly sklízeny minimálně při teplotě minus 6°C
- slámové víno – je vyráběno z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °ČNM a současně musí být splněna podmínka, že tyto hrozny byly alespoň 3 měsíce skladovány na slámě či rákosu.
V ČR je cukernatost hroznů měřena ve stupních československého normalizovaného moštoměru, které vyjadřují kolik kg cukru je ve 100 l moštu. Naopak v Rakousku, které se systémem třídění vín nejvíce přibližuje našemu systému, se cukernatost hroznů měří Klosterneuburkým moštoměrem a °Kl vyjadřují kolik kg cukru je ve 100 kg moštu.
Pro srovnání lze uvést, že chceme-li převést cukernatost měřenou Klosterneburským moštoměrem na °ČNM, musíme °Kl vynásobit hustotou moštu (např. 18 °Kl je 18 x 1.10 = 19.80 °ČNM). Obecně lze říci, že při nižších cukernatostech je rozdíl mezi oběma stupnicemi menší než při cukernatostech vyšších (např. 15 °Kl = 16.1 °ČNM a 21.8 °Kl = 25.3 °ČNM).
Poslední podmínkou pro zařazení vína do kategorie vín s přívlastkem nebo vín jakostních odrůdových, je předložení vyrobeného vína k posouzení Komisi expertů pro hodnocení a zatřídění vína. Tato komise je orgánem podléhajícím Ministerstvu zemědělství a členy této komise jmenuje a odvolává přímo ministr. Organizačně je činnost zajišťována Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí, což je orgán dozoru nad jakostí a zdravotní nezávadností potravin, tedy včetně vína. Inspekce zajišťuje rovněž ověření cukernatosti hroznů použitých pro výrobu vín s přívlastkem a toto vystavení ověření je nezbytným předpokladem k zařazení našich vín do některé z kategorií vín s přívlastkem.
Novela vinařského zákona (nabytí účinnosti 21. 8. 2000) zařadila do § 6 další kategorie vín, které již nejsou tříděny dle cukernatostí hroznů, ale dle specifického způsobu jejich výroby.
Tato vína se třídí na:
d) víno šumivé
e) víno perlivé
f) víno aromatizované
g) víno likérové
Zdroj: Ing. Mgr. Marek Šťastný, Česká zemědělská a potravinářská inspekce